Metastavy - Až vyrostu

Žánr: recitace s jazzovým podmazem
Vydáno: 30. 6. 2019
Songů: 7

"Všichni to sunem dál, přestože život nikam nespěje..." Už na začátku léta vyšel jeden z nejzajímavějších tuzemských debutů poslední doby. Metastavy na albu Až vyrostu prostřednictvím (jen zdánlivě fousaté) kombinace jazzu a rapu působivě zpracovávají pocity dospívajících mileniálů a zní přitom jinak, než kdokoliv jiný u nás.

Hlasový projev a texty frontwomenky Anny Hokešové nebodují technicky perfektní flow nebo originálními básnickými obraty a metaforami. Možná právě naopak. Její prezentace má blíže k vyprávění a texty jsou až deníkově konkrétní a "jednoduché". Možná proto působí její výpovědi o slastech a (především) strastech Generace Y tak autenticky.

Její reflexe dospívání a střízlivění z mylných představ o něm doprovází jazzy hudba s výrazným podílem saxofonu a groovovou rytmikou. Ačkoliv jsou si muzikanti vědomi své "doprovodné" úlohy, některé skladby by bez problémů obstály i jako čistě instrumentální tracky.

Palec nahoru: "Myslela jsem, že až mi bude přes dvacet, že budu víc vědět co chtít a co dělat a svýho si hledět. Nevim nic..."
Palec dolů: občas až monotónně působící deklamace brání vnímání textů.
Top Track: Město/City

Zkuste zde: