Žánr: dačický rock'n'rolly
Vydáno: 13.10. 2017
Songů: 9
Ačkoliv se proslavili hlavně svou divokou a frackovitou pódiovou prezentací, jsou Hentai Corporation ve skutečnosti kapelou, která s přehledem obstojí i z nahrávky. Po debutové desce s kilometrovým názvem to potvrzuje i letošní Intracellular Pets.
Dle očekávání nabízí i druhá řadová deska prvotřídní materiál, stoprocentní nasazení, nepadající řetěz a také jasnou kompaktnost celé devítiskladbové nahrávky. Právě díky ní sice při backgroundovém poslechu můžou skladby splývat v jednu dlouhou ukřičenou hlučnou šmouhu, při poslechu jen o trochu pozornějším se ale Intracellular Pets jeví jako pestrá a na tuzemské rockové prostředí nezvykle propracovaná nahrávka.
Skupina má dobře naposlouchané ikony hardrockové historie a tyto své zdroje umí zároveň překroutit v něco typicky hentaiovského. Díky tomu je nahrávka nejen zajímavá, ale hlavně zábavná.
Palec nahoru: slibný rozjezd kytarové sekce BigBoss labelu.
Palec dolů: ale jo, delší to být mohlo.
Top Track: Heaven
Zkuste zde:
Ohodnoťte album na csmusic, sledujte Mikrorecenze také na facebooku.
středa 29. listopadu 2017
středa 15. listopadu 2017
První hoře - Křehký mechanismus pozemského štěstí
Žánr: multižánrový kabaret
Vydáno: 10.10. 2017
Songů: 16
Přední tuzemský hudební kabaret První hoře se vrací z dvouleté dovolené opět na scénu. Činí tak prostřednictvím alba s poetickým názvem Křehký mechanismus pozemského štěstí.
Lákavý mix nadsázky, pestrosti hudebního arzenálu, vyprofilované poetiky i matematiky je už léta jistotou pro tuzemské "náročné posluchače." Kapela si vybudovala svůj osobitý způsob hudebního vyjadřování a drží se ho i na své páté desce.
Výrazně se tedy nezměnilo ani klasické rozložení desky skupiny: melancholické písničkářství (jemuž dala kapela prostor i v projektu Kaspar Melichar), z filmů nebo rozhlasových her vystřižená intermezza, citace z cizí tvorby a hlavně šílené skladby, ve kterých První hoře bez mrknutí oka střídají folk s extrémním metalem, elektronikou nebo punkem.
Palec nahoru: tento koktejl prostě funguje! A to i na pátý pokus.
Palec dolů: pokud znáte dosavadní tvorbu kapely, nic nového nečekejte.
Top Track: Malej pán
Zkuste zde:
Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 10.10. 2017
Songů: 16
Přední tuzemský hudební kabaret První hoře se vrací z dvouleté dovolené opět na scénu. Činí tak prostřednictvím alba s poetickým názvem Křehký mechanismus pozemského štěstí.
Lákavý mix nadsázky, pestrosti hudebního arzenálu, vyprofilované poetiky i matematiky je už léta jistotou pro tuzemské "náročné posluchače." Kapela si vybudovala svůj osobitý způsob hudebního vyjadřování a drží se ho i na své páté desce.
Výrazně se tedy nezměnilo ani klasické rozložení desky skupiny: melancholické písničkářství (jemuž dala kapela prostor i v projektu Kaspar Melichar), z filmů nebo rozhlasových her vystřižená intermezza, citace z cizí tvorby a hlavně šílené skladby, ve kterých První hoře bez mrknutí oka střídají folk s extrémním metalem, elektronikou nebo punkem.
Palec nahoru: tento koktejl prostě funguje! A to i na pátý pokus.
Palec dolů: pokud znáte dosavadní tvorbu kapely, nic nového nečekejte.
Top Track: Malej pán
Zkuste zde:
Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
pondělí 13. listopadu 2017
Nauzea Orchestra - Štěstí
Žánr: mišmaš
Vydáno: 5.10. 2017
Songů: 10
Neznalý by si mohl snadno myslet, že ústecká (i když dnes už asi spíše pražská) Nauzea Orchestra je ukázkovým příkladem optimismem skrz na skrz nasáklé kapely. Jak také jinak, když po desce Dobro letos přišla Nauzea s albem Štěstí.
Je ale třeba přiznat, že za deset let existence a čtyři natočené desky je Štěstí opravdu jejím nejprosvětlenějším a nejpřístupnějším albem. Kapela omezila angličtinu a němčinu na úkor češtiny a hned několik písní má hitový potenciál, který teď neskrývá pod hlukem zkreslených kytar a industriálního rámusu. I když i na ten samozřejmě dojde.
A když už byla řeč o tom zjednodušení, tak na druhou stranu skladby jako úvodní sedmiminutový kolos Nemyslím nebo závěrečná post-apokalyptická Duha patří k tomu nejambicióznějšímu, co kapela stvořila. I na Štěstí se prostě těžko a nakonec neúspěšně hledá jednotící linka, která by albem pricházela ať už po hudební, nebo textové stránce.
Palec nahoru: tradičně skvělá různorodá kolekce.
Palec dolů: tradičně nesoudržnost celé nahrávky.
Top Track: Možná jsme jenom starý
Zkuste zde:
Ohodnoťte Štěstí na csmusic, sledujte Mikrorecenze na facebooku.
Vydáno: 5.10. 2017
Songů: 10
Neznalý by si mohl snadno myslet, že ústecká (i když dnes už asi spíše pražská) Nauzea Orchestra je ukázkovým příkladem optimismem skrz na skrz nasáklé kapely. Jak také jinak, když po desce Dobro letos přišla Nauzea s albem Štěstí.
Je ale třeba přiznat, že za deset let existence a čtyři natočené desky je Štěstí opravdu jejím nejprosvětlenějším a nejpřístupnějším albem. Kapela omezila angličtinu a němčinu na úkor češtiny a hned několik písní má hitový potenciál, který teď neskrývá pod hlukem zkreslených kytar a industriálního rámusu. I když i na ten samozřejmě dojde.
A když už byla řeč o tom zjednodušení, tak na druhou stranu skladby jako úvodní sedmiminutový kolos Nemyslím nebo závěrečná post-apokalyptická Duha patří k tomu nejambicióznějšímu, co kapela stvořila. I na Štěstí se prostě těžko a nakonec neúspěšně hledá jednotící linka, která by albem pricházela ať už po hudební, nebo textové stránce.
Palec nahoru: tradičně skvělá různorodá kolekce.
Palec dolů: tradičně nesoudržnost celé nahrávky.
Top Track: Možná jsme jenom starý
Zkuste zde:
Ohodnoťte Štěstí na csmusic, sledujte Mikrorecenze na facebooku.
sobota 11. listopadu 2017
Jablkoň - Dýchánek
Žánr: Jablkoň verze táborák
Vydáno: 29.9. 2017
Songů: 13
Jablkoň je kapela mnoha tváří. Patří mezi ně avantgardní symfonické výstřelky i další žánrové fůze a aktuálně také duo Půljablkoň. Na letošním Dýchánku se představuje zase z jiného úhlu: jako kapela z okresního kola Porty.
Jablkoň se poměrně často objevovala na folkových festivalech, v osadách ale písně této kapely nejspíš moc často nezní. Skupina po letech experimentování nevyužitý potenciál objevila a rozhodla se natočit album Dýchánek.
To se opravdu může chlubit atmosférou příjemného večírku. Skupina je zde obklopená několika hosty a za doprovodu kytary, houslí nebo jednoduchých perkusí naživo přehrává průřez svým repertoárem. Výsledkem jsou jednoduché, zpěvné, na kost ohlodané a na poměry kapely příjemně nedotažené písničky, které dokazují, že opomíjení Jablkoně v táborákových playlistech je opravdu chyba.
Palec nahoru: příjemné zpestření bohaté diskografie skupiny.
Palec dolů: zároveň spíše oddechová nahrávka před vydáním další studiovky.
Top Track: Odpouštím ti Rút
Zkuste zde:
Sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.
Vydáno: 29.9. 2017
Songů: 13
Jablkoň je kapela mnoha tváří. Patří mezi ně avantgardní symfonické výstřelky i další žánrové fůze a aktuálně také duo Půljablkoň. Na letošním Dýchánku se představuje zase z jiného úhlu: jako kapela z okresního kola Porty.
Jablkoň se poměrně často objevovala na folkových festivalech, v osadách ale písně této kapely nejspíš moc často nezní. Skupina po letech experimentování nevyužitý potenciál objevila a rozhodla se natočit album Dýchánek.
To se opravdu může chlubit atmosférou příjemného večírku. Skupina je zde obklopená několika hosty a za doprovodu kytary, houslí nebo jednoduchých perkusí naživo přehrává průřez svým repertoárem. Výsledkem jsou jednoduché, zpěvné, na kost ohlodané a na poměry kapely příjemně nedotažené písničky, které dokazují, že opomíjení Jablkoně v táborákových playlistech je opravdu chyba.
Palec nahoru: příjemné zpestření bohaté diskografie skupiny.
Palec dolů: zároveň spíše oddechová nahrávka před vydáním další studiovky.
Top Track: Odpouštím ti Rút
Zkuste zde:
Sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.
čtvrtek 9. listopadu 2017
Polajka - Exodus
Žánr: Soundtrack k exodu
Vydáno: 9.9. 2017
Songů: 10
Polajka je lidové označení pro mátu a nebo název slovenské cimbálovky. Pod tímto názvem ale funguje také jedna z nejzajímavějších slovenských alternativních skupin. Ta letos vydala své debutové album Exodus.
Jednotliví členové kapely patří mezi renomované slovenské hudebníky a k poslechu nahrávky láká i celý koncept desky, která zpracovává básně i autorské texty, reflektující nějakým způsobem migraci. Nejde ale o uchvátanou agitku!
Exodus představuje posluchačsky náročné dílo, které má blízko ke klasické hudbě. To se projevuje už samotným nástrojovým arzenálem (violoncello, akordeon,...), hlasem sopranistky Evy Šuškové, absencí rytmiky a také občasnými náznaky duchovní hudby. Jednotlivé skladby jsou často poskládané ze zdánlivě neslučitelných přístupů, přesto ale drží Exodus dobře pohromadě. Možná i proto, že zní úplně jinak než všechno ostatní, co u nás dnes vychází.
Palec nahoru: nezvykle silná a "jiná" nahrávka!
Palec dolů: vyžaduje náročnějšího posluchače, který je do poslechu ochotný investovat čas.
Top track: Snová variace
Zkuste zde:
Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 9.9. 2017
Songů: 10
Polajka je lidové označení pro mátu a nebo název slovenské cimbálovky. Pod tímto názvem ale funguje také jedna z nejzajímavějších slovenských alternativních skupin. Ta letos vydala své debutové album Exodus.
Jednotliví členové kapely patří mezi renomované slovenské hudebníky a k poslechu nahrávky láká i celý koncept desky, která zpracovává básně i autorské texty, reflektující nějakým způsobem migraci. Nejde ale o uchvátanou agitku!
Exodus představuje posluchačsky náročné dílo, které má blízko ke klasické hudbě. To se projevuje už samotným nástrojovým arzenálem (violoncello, akordeon,...), hlasem sopranistky Evy Šuškové, absencí rytmiky a také občasnými náznaky duchovní hudby. Jednotlivé skladby jsou často poskládané ze zdánlivě neslučitelných přístupů, přesto ale drží Exodus dobře pohromadě. Možná i proto, že zní úplně jinak než všechno ostatní, co u nás dnes vychází.
Palec nahoru: nezvykle silná a "jiná" nahrávka!
Palec dolů: vyžaduje náročnějšího posluchače, který je do poslechu ochotný investovat čas.
Top track: Snová variace
Zkuste zde:
Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
neděle 5. listopadu 2017
Dobré Ráno Blues Band - Blues Before Breakfast
Žánr: akustické blues
Vydáno: 26.5. 2017
Songů: 10
Kapela Dobré Ráno Blues Band přežila odchod svého dosavadního frontmana Matěje Ptaszka a i na letošní desce Blues Before Breakfast tak pokračuje v dosavadní resuscitaci (nejen) mississippského akustického blues.
I na aktuální nahrávce, na které už za mikrofonem stojí Kaliforňan Brynn Stephens, jsou patrné vlivy buskingu, který kapela dodnes provozuje na Karlově mostě. Právě ten nejspíš kapelu "odsoudil" k akustickému pojetí a posluchačsky vstřícnému zpracovávání prověřeného repertoáru žánrových velikánů.
Bluesové standardy jako Cross Road Blues nebo Baby, Please Don't Go zní v podání kapely čerstvě a vlastně i zábavně a to i přesto, že je člověk slyšel už v mnoha jiných verzích. Pokud k tomu přidáme i skvělé autorské instrumentálky, dělá to dohromady poslechuhodné album nejen ke snídaním.
Palec nahoru: na to, že se vlastně jedná o sbírku coverů, je to hodně dobrá práce!
Palec dolů: ale jo, hlas Matěje Ptaszka trochu chybí, ne že ne.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze také na Facebooku.
Vydáno: 26.5. 2017
Songů: 10
Kapela Dobré Ráno Blues Band přežila odchod svého dosavadního frontmana Matěje Ptaszka a i na letošní desce Blues Before Breakfast tak pokračuje v dosavadní resuscitaci (nejen) mississippského akustického blues.
I na aktuální nahrávce, na které už za mikrofonem stojí Kaliforňan Brynn Stephens, jsou patrné vlivy buskingu, který kapela dodnes provozuje na Karlově mostě. Právě ten nejspíš kapelu "odsoudil" k akustickému pojetí a posluchačsky vstřícnému zpracovávání prověřeného repertoáru žánrových velikánů.
Bluesové standardy jako Cross Road Blues nebo Baby, Please Don't Go zní v podání kapely čerstvě a vlastně i zábavně a to i přesto, že je člověk slyšel už v mnoha jiných verzích. Pokud k tomu přidáme i skvělé autorské instrumentálky, dělá to dohromady poslechuhodné album nejen ke snídaním.
Palec nahoru: na to, že se vlastně jedná o sbírku coverů, je to hodně dobrá práce!
Palec dolů: ale jo, hlas Matěje Ptaszka trochu chybí, ne že ne.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze také na Facebooku.
pátek 3. listopadu 2017
Tante Elze - Hmota
Žánr: melancholické elektronické písničkářství
Vydáno: 23.6. 2017
Songů: 9
Tři roky po debutovém EP Keď nevieš kam z konopí vydává Tante Elze další album. Na Hmotě zpěvačka Veronika Lečková změnila jazyk, vydavatele, rozšířila sestavu a také paletu, ze které její hudba čerpá.
Klidné tempo a zdánlivě náhodné beaty s chladnou, vesmírnou atmosférou jen umocňují podobně laděné texty (tentokrát všechny ve slovenštině, což ale zároveň neznamená, že by byly srozumitelnější) a Veroničin vyprávěcí hlas. Ten jen zřídka vygraduje tak, jako ve skladbě Nespi, která z desky na první poslech vyčuhuje.
Stejně jako zmiňované EP, také aktuální Hmota ale zároveň ukazuje, že "tetě" nejvíce sluší písně, kde se k této kombinaci přidává také přirozený zvuk klavíru. Ten tentokrát doprovází i rozostřená elektrická kytara nebo violoncello, přesto by si možná zasloužil ještě více prostoru.
Palec nahoru: atmosférická hudba jako stvořená pro dlouhé podzimní večery.
Palec dolů: více klavíru a hlasu Tomáše Prištiaka, pls.
Zkuste zde:
Sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.
Vydáno: 23.6. 2017
Songů: 9
Tři roky po debutovém EP Keď nevieš kam z konopí vydává Tante Elze další album. Na Hmotě zpěvačka Veronika Lečková změnila jazyk, vydavatele, rozšířila sestavu a také paletu, ze které její hudba čerpá.
Klidné tempo a zdánlivě náhodné beaty s chladnou, vesmírnou atmosférou jen umocňují podobně laděné texty (tentokrát všechny ve slovenštině, což ale zároveň neznamená, že by byly srozumitelnější) a Veroničin vyprávěcí hlas. Ten jen zřídka vygraduje tak, jako ve skladbě Nespi, která z desky na první poslech vyčuhuje.
Stejně jako zmiňované EP, také aktuální Hmota ale zároveň ukazuje, že "tetě" nejvíce sluší písně, kde se k této kombinaci přidává také přirozený zvuk klavíru. Ten tentokrát doprovází i rozostřená elektrická kytara nebo violoncello, přesto by si možná zasloužil ještě více prostoru.
Palec nahoru: atmosférická hudba jako stvořená pro dlouhé podzimní večery.
Palec dolů: více klavíru a hlasu Tomáše Prištiaka, pls.
Zkuste zde:
Sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)