Žánr: alternativní folk
Vydáno: 31.3. 2017
Songů: 10
Vydavatelství Sweetsen records po několika letech obnovilo svou "edici" debutů, věnovanou nadějím frýdeckomístecké hudební scény. Po Reném Součkovi a Davidu Stypkovi tak přišla řada na kapelu Plyš a desku Líška.
Ačkoliv v rodném listě kapely Plyš by v kolonce místa narození opravdu stál Frýdek Místek, jsou dvě třetiny tohoto tria původem zo Slovenska. Slovenskou melodiku album nezapře a některé momenty dokonce mohou připomenout tvorbu Longital (kdyby tedy měli v sestavě akordeon).
Základem Plyše jsou ale hlavně texty, jejichž autorka je frontwomanka Katka Žilová a jejichž hlavním tématem jsou samozřejmě vztahy, ne vždy úplně klapající. V tomto smyslu je Líška spíše ženskou nahrávkou, která se navíc posluchači nepodsouvá a pronikání do jejího obsahu vás může stát několik poslechů.
Palec nahoru: debut, který netrpí začátečnickými neduhy a je plný nenápadných hitů.
Palec dolů: ne všechny písně mají sílu jako Francore nebo Neprestáva Pršať (i když většina jo).
Zkuste zde:
pokud chcete být v obraze, sledujte nás i na facebooku.
středa 24. května 2017
středa 17. května 2017
Wild Tides - Sbohem & Šáteček
Žánr: Divoký přílivy feat. Pavel Bobek
Vydáno: 1.5. 2017
Songů: 10
Wild Tides jsou fenomén. Za pár let stačili poflusat většinu tuzemských klubů, ve kterých stojí za to hrát a najednou si řekli, že otočí o 180 stupňů, vykašlou se na dosavadní materiál a vydají se pátrat po stopách české písničky.
Sbohem & Šáteček je tak navzdory svému názvu spíše začátek této "nové éry," kterou doprovází nejen změna jazyka písní, ale i odklon od svižných rock'n'rollů. Nebo snad předchozí skladby nabízely prostor pro flétnu a nebo dokonce pro cimbál a aluze na countryové hity?
Není jednoduché zvyknout si na to, že pitvořivý hlas Jakuba Kaifosze tentokrát za nutného doprovodu zkreslených kytar prezentuje texty, které navazují na Kainara nebo Rytíře (a díky Kaifoszovu eklektismu vlastně taky na každého druhého interpreta a textaře planety). I přesto se ale jedná o nejsmysluplnější přechod k češtině, kterého jsme byli za poslední dobu svědky.
Palec nahoru: viz poslední větu.
Palec dolů: pánové se asi hodně bavili, když jako první singl vypustili Do voka drát.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze také na facebooku.
Vydáno: 1.5. 2017
Songů: 10
Wild Tides jsou fenomén. Za pár let stačili poflusat většinu tuzemských klubů, ve kterých stojí za to hrát a najednou si řekli, že otočí o 180 stupňů, vykašlou se na dosavadní materiál a vydají se pátrat po stopách české písničky.
Není jednoduché zvyknout si na to, že pitvořivý hlas Jakuba Kaifosze tentokrát za nutného doprovodu zkreslených kytar prezentuje texty, které navazují na Kainara nebo Rytíře (a díky Kaifoszovu eklektismu vlastně taky na každého druhého interpreta a textaře planety). I přesto se ale jedná o nejsmysluplnější přechod k češtině, kterého jsme byli za poslední dobu svědky.
Palec nahoru: viz poslední větu.
Palec dolů: pánové se asi hodně bavili, když jako první singl vypustili Do voka drát.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze také na facebooku.
neděle 14. května 2017
Justin Lavash - Programmed
Žánr: blues verze 2016
Vydáno: 30.11. 2016
Songů: 11
V Praze usazený britský hudebník Justin Lavash si v posledních letech prošel vleklými zdravotními problémy, z nichž si pomáhal mimo jiné meditací. Jeho loňská deska Programmed ale rozhodně meditativní není.
Moderní technologie, sociální sítě, vnucování jedné pravdy, ale také Lavashův vztah k České Republice: to jsou témata písní alba Programmed. Na té je její autor zatím snad nejupovídanější a také hudebně představuje jinou tvář, než na kterou jsme byli doposud zvyklí.
Ačkoliv se totiž Lavash označuje za bluesmena, typické blue notes jsou tentokrát překryté množstvím efektů, automatickým bubeníkem a příspěvky řady hudebních hostů. Například skladba This Is Now má možná blíže k hip hopu než k blues. Programmed tedy nezní jako historická relikvie, ale jako současná nahrávka. Naštěstí.
Palec nahoru: nečekaně znějící deska.
Palec dolů: množství hudebních vrstev přebíjí sdělení.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 30.11. 2016
Songů: 11
V Praze usazený britský hudebník Justin Lavash si v posledních letech prošel vleklými zdravotními problémy, z nichž si pomáhal mimo jiné meditací. Jeho loňská deska Programmed ale rozhodně meditativní není.
Ačkoliv se totiž Lavash označuje za bluesmena, typické blue notes jsou tentokrát překryté množstvím efektů, automatickým bubeníkem a příspěvky řady hudebních hostů. Například skladba This Is Now má možná blíže k hip hopu než k blues. Programmed tedy nezní jako historická relikvie, ale jako současná nahrávka. Naštěstí.
Palec nahoru: nečekaně znějící deska.
Palec dolů: množství hudebních vrstev přebíjí sdělení.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
čtvrtek 11. května 2017
Budoár staré dámy - Sůl
Žánr: kulinářská alternativa
Vydáno: 14.4. 2017
Songů: 12
Budoár staré dámy o sobě nedává vědět dostatečně často a hlasitě. Jeden by si mohl myslet, že už to tito brněnští alternativci a alternativkyně zabalili. V té chvíli ale kapela vydává novou desku.
Po personálních kolotočích z Budoáru postupně zmizely housle, ženské vokály (samozřejmě s výjimkou toho hlavního frontwomanky Marty Kovářové) a po poslední desce také dechové nástroje. I se zdánlivě tradiční rockovou instrumentací je ale kapela schopná natočit dostatečně pestrou a vyzrálou nahrávku, kde má každá skladba svůj vlastní zvuk.
Pojítkem s dosavadní tovrbou je také výběr netradičních textů. Na desce Sůl se tak setkávají díla současných tuzemských básníků se zhudebněným receptem z kuchařky čínské kuchyně. V kontextu nahrávky ale i tento text působí vlastně docela samozřejmě.
Palec nahoru: samorosti.
Palec dolů: jako já chápu, že ten obal dělalo dítě, ale...
Zkuste zde:
ohodnoťte Sůl na csmusic, sledujte Mikrorecenze také na facebooku.
Vydáno: 14.4. 2017
Songů: 12
Budoár staré dámy o sobě nedává vědět dostatečně často a hlasitě. Jeden by si mohl myslet, že už to tito brněnští alternativci a alternativkyně zabalili. V té chvíli ale kapela vydává novou desku.
Pojítkem s dosavadní tovrbou je také výběr netradičních textů. Na desce Sůl se tak setkávají díla současných tuzemských básníků se zhudebněným receptem z kuchařky čínské kuchyně. V kontextu nahrávky ale i tento text působí vlastně docela samozřejmě.
Palec nahoru: samorosti.
Palec dolů: jako já chápu, že ten obal dělalo dítě, ale...
Zkuste zde:
ohodnoťte Sůl na csmusic, sledujte Mikrorecenze také na facebooku.
neděle 7. května 2017
Prune - Kruhy
Žánr: snový folk
Vydáno: 11.11. 2016
Songů: 12
Brněnská písničkářka Lucie Krpálová je na tuzemské scéně v podstatě úplně neznámým pojmem. Na vydání své debutové desku Kruhy ale přesto dokázala vybrat dostatek peněz prostřednictvím populárního crowdfundingu.
Při kampani pomohla možná také plejáda hostů a spolupracovníků v čele s producentem a aranžérem písní Martinem E. Kyšperským. On a řada dalších (mj. Beata Bocek nebo Marta Kovářová) na albu citlivě dobarvují Luciiny zasněné kompozice.
Ty střídají češtinu s angličtinou, je jim ale cizí folková upovídanost. Nebojí se naopak repetitivnosti a také svými tématy mají blíže k meditativnímu písničkářství. Všech dvanáct písní jede v jedné linii, spojuje je zpěvaččin éterický projev, ale také jednotná nálada alba. Snad je to pouze začátek. Skladby jako Kruhy nebo Lovely Man by se totiž daly poslouchat pořád.
Palec nahoru: velmi vydařený debut!
Palec dolů: nejsem si jistý, nakolik bude fungovat kouzlo Prune i naživo.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 11.11. 2016
Songů: 12
Brněnská písničkářka Lucie Krpálová je na tuzemské scéně v podstatě úplně neznámým pojmem. Na vydání své debutové desku Kruhy ale přesto dokázala vybrat dostatek peněz prostřednictvím populárního crowdfundingu.
Při kampani pomohla možná také plejáda hostů a spolupracovníků v čele s producentem a aranžérem písní Martinem E. Kyšperským. On a řada dalších (mj. Beata Bocek nebo Marta Kovářová) na albu citlivě dobarvují Luciiny zasněné kompozice.
Ty střídají češtinu s angličtinou, je jim ale cizí folková upovídanost. Nebojí se naopak repetitivnosti a také svými tématy mají blíže k meditativnímu písničkářství. Všech dvanáct písní jede v jedné linii, spojuje je zpěvaččin éterický projev, ale také jednotná nálada alba. Snad je to pouze začátek. Skladby jako Kruhy nebo Lovely Man by se totiž daly poslouchat pořád.
Palec nahoru: velmi vydařený debut!
Palec dolů: nejsem si jistý, nakolik bude fungovat kouzlo Prune i naživo.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)