Nuly - Spojit

Žánr: špinavý rock
Vydáno: 16.6. 2017
Songů: 10

Skupina Nuly, trvalka českobudějovického labelu NAAB, vydala letos v červnu desku Spojit. Ta sice svým názvem navazuje na pět let starý počin Rozdělit, harmonii ale rozhodně nepřináší.

Připadám si jak ve frontě na čekání / Nic se nehýbe, nic nemění...

K noise nakročená kytarovka Nuly zůstává i na aktuální nahrávce prorokem zoufalství, outsiderství, nejistoty a nepochopení. Krátké písně stojí často jen na několika nihilismem načáchlých verších, do nekonečna opakovaných kytarových vyhrávkách a pořádných porcích šumu a zpětné vazby.

Ačkoliv možná výše zmíněné nezní jako lákavá pozvánka k poslechu, Spojit je dobrou zprávou o stavu tuzemského kytarového podzemí.

Palec nahoru: Je čas začít umírat!
Palec dolů: Je čas začít umírat!
Top Track: Tam tank

Zkuste zde:
 
Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Shina/Solovic - Analemma

Žánr: islandský Longital revival
Vydáno: 27.11. 2017
Songů: 9

Když už se zdálo, že bratislavské Slnko records pro letošek všechny své trumfy vyložilo, přišlo z tohoto vydavatelství bez většího varování ještě společné album zpěvačky Shiny a houslisty Slavo Solovice. Jasný soundtrack letošní zimy.

Hudba na albu Analemma totiž volně plyne a v tomto klidném proudu, který svou atmosférou míří daleko na sever, se mísí elektronika s klasickými hudebními nástroji jako jsou housle nebo violoncella. Pracuje se tu právě spíše s atmosférou a zvukovými barvami, než s melodiemi.

Svými často až filmovými obrazy probouzí nahrávka fantazii posluchače, a tak je vlastně i dobře, že průměrná stopáž jednotlivých skladeb přesahuje pět minut. Zmiňované obrazotvornosti samozřejmě napomáhají i Shininy texty a hlavně zpěv, který - stejně jako v případě její domovské skupiny - je možné vnímat jako další nástroj spíše než jako nositele poselství.

Palec nahoru: jasný soundtrack letošní zimy.
Palec dolů: album lákavé hlavně svou atmosférou, spíše než melodickými nápady.
Top Track: Príliš

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Fallgrapp - V Hmle

Žánr: hmlový elektropop
Vydáno: 21.3. 2017
Songů: 11

Singlem Vlasy a debutem Rieka v roce 2014 způsobili na slovenské scéně solidní senzaci. Letos v březnu na tyto úspěchy Fallgrapp navázali vydáním druhé desky. V Hmle.

Novinka už není jen deska producenta s folklórními sklony Jureše Líšky a zpěvačky s poetickým pseudonymem Nora Ibsenová. Větší prostor dostává i zbylých šest členů Fallgrapp a také řada hostů. Samotná hudba je tedy tentokrát ještě vrstevnatější než na debutu a větší důraz je kladen na práci s hlasy.

Co zůstává jsou slovenské abstraktní texty a také chytrá práce s hudebními nástroji i motivy, mixující v sobě Afriku, Slovensko, Asii i aktuální světovou elektroniku. Přes bohatší aranže se album drží svého názvu a pohybuje se v zamlžené atmosféře. Přitom ale dokáže pořád působit poměrně přístupně a zároveň také neoposlouchatelně.

Palec nahoru: jedinečná krasojízda pokračuje.
Palec dolů: a stejně bych si dokázal představit ještě větší zapojení zbytku skupiny.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte V Hmle na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Ospalý pohyb - Úzkosť a rozklad

Žánr: ospalý pohyb
Vydáno: 24.5. 2017
Songů: 10

Slovenský Ospalý pohyb svému jménu dělá čest. Po své dvacetileté pauze totiž na chvíli překypoval aktivitou, aby se mohl uložit k dalšímu (snad ne opět dvacetiletému) spánku. Letošní album Úzkosť a rozklad tak nejspíš zůstane na delší dobu albem posledním.

Název alba skvěle vystihuje písně, plné životní šedi, rezignace a skepse. Ty lze shrnout parafrází jednoho z veršů skladby Káva A Koniec Sveta: “Náš svět tiše zaniká... Jestli nechceš, aby to bylo zdlouhavé, vem kladivo a bouchni se po hlavě.”

Tento typ textů, vyprávěných frontmanem Martinem Burlasem za atmosférického doprovodu ospalé synťákové mlhoviny a doprovázený občas také kytarami, je ideálním soundtrackem k podzimním večerům a sílícímu chladu. Byť je možná trochu škoda, že skupina nenavázala na větší pestrost své devadesátkové verze.

Palec nahoru: další z působivých apokalyptických soundtracků.
Palec dolů: počítejte s tím, že poslech desky vám náladu nezlepší.
Top Track: Jedna kocka

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Hentai Corporation - Intracellular Pets

Žánr: dačický rock'n'rolly
Vydáno: 13.10. 2017
Songů: 9

Ačkoliv se proslavili hlavně svou divokou a frackovitou pódiovou prezentací, jsou Hentai Corporation ve skutečnosti kapelou, která s přehledem obstojí i z nahrávky. Po debutové desce s kilometrovým názvem to potvrzuje i letošní Intracellular Pets.

Dle očekávání nabízí i druhá řadová deska prvotřídní materiál, stoprocentní nasazení, nepadající řetěz a také jasnou kompaktnost celé devítiskladbové nahrávky. Právě díky ní sice při backgroundovém poslechu můžou skladby splývat v jednu dlouhou ukřičenou hlučnou šmouhu, při poslechu jen o trochu pozornějším se ale Intracellular Pets jeví jako pestrá a na tuzemské rockové prostředí nezvykle propracovaná nahrávka.

Skupina má dobře naposlouchané ikony hardrockové historie a tyto své zdroje umí zároveň překroutit v něco typicky hentaiovského. Díky tomu je nahrávka nejen zajímavá, ale hlavně zábavná.

Palec nahoru: slibný rozjezd kytarové sekce BigBoss labelu.
Palec dolů: ale jo, delší to být mohlo.
Top Track: Heaven

Zkuste zde: 
 

Ohodnoťte album na csmusic, sledujte Mikrorecenze také na facebooku.

První hoře - Křehký mechanismus pozemského štěstí

Žánr: multižánrový kabaret
Vydáno: 10.10. 2017
Songů: 16

Přední tuzemský hudební kabaret První hoře se vrací z dvouleté dovolené opět na scénu. Činí tak prostřednictvím alba s poetickým názvem Křehký mechanismus pozemského štěstí.

Lákavý mix nadsázky, pestrosti hudebního arzenálu, vyprofilované poetiky i matematiky je už léta jistotou pro tuzemské "náročné posluchače." Kapela si vybudovala svůj osobitý způsob hudebního vyjadřování a drží se ho i na své páté desce.

Výrazně se tedy nezměnilo ani klasické rozložení desky skupiny: melancholické písničkářství (jemuž dala kapela prostor i v projektu Kaspar Melichar), z filmů nebo rozhlasových her vystřižená intermezza, citace z cizí tvorby a hlavně šílené skladby, ve kterých První hoře bez mrknutí oka střídají folk s extrémním metalem, elektronikou nebo punkem.

Palec nahoru: tento koktejl prostě funguje! A to i na pátý pokus.
Palec dolů: pokud znáte dosavadní tvorbu kapely, nic nového nečekejte.
Top Track: Malej pán

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Nauzea Orchestra - Štěstí

Žánr: mišmaš
Vydáno: 5.10. 2017
Songů: 10

Neznalý by si mohl snadno myslet, že ústecká (i když dnes už asi spíše pražská) Nauzea Orchestra je ukázkovým příkladem optimismem skrz na skrz nasáklé kapely. Jak také jinak, když po desce Dobro letos přišla Nauzea s albem Štěstí.

Je ale třeba přiznat, že za deset let existence a čtyři natočené desky je Štěstí opravdu jejím nejprosvětlenějším a nejpřístupnějším albem. Kapela omezila angličtinu a němčinu na úkor češtiny a hned několik písní má hitový potenciál, který teď neskrývá pod hlukem zkreslených kytar a industriálního rámusu. I když i na ten samozřejmě dojde.

A když už byla řeč o tom zjednodušení, tak na druhou stranu skladby jako úvodní sedmiminutový kolos Nemyslím nebo závěrečná post-apokalyptická Duha patří k tomu nejambicióznějšímu, co kapela stvořila. I na Štěstí se prostě těžko a nakonec neúspěšně hledá jednotící linka, která by albem pricházela ať už po hudební, nebo textové stránce.

Palec nahoru: tradičně skvělá různorodá kolekce.
Palec dolů: tradičně nesoudržnost celé nahrávky.
Top Track: Možná jsme jenom starý

Zkuste zde: 
 

Ohodnoťte Štěstí na csmusic, sledujte Mikrorecenze na facebooku.

Jablkoň - Dýchánek

Žánr: Jablkoň verze táborák
Vydáno: 29.9. 2017
Songů: 13

Jablkoň je kapela mnoha tváří. Patří mezi ně avantgardní symfonické výstřelky i další žánrové fůze a aktuálně také duo Půljablkoň. Na letošním Dýchánku se představuje zase z jiného úhlu: jako kapela z okresního kola Porty.

Jablkoň se poměrně často objevovala na folkových festivalech, v osadách ale písně této kapely nejspíš moc často nezní. Skupina po letech experimentování nevyužitý potenciál objevila a rozhodla se natočit album Dýchánek.

To se opravdu může chlubit atmosférou příjemného večírku. Skupina je zde obklopená několika hosty a za doprovodu kytary, houslí nebo jednoduchých perkusí naživo přehrává průřez svým repertoárem. Výsledkem jsou jednoduché, zpěvné, na kost ohlodané a na poměry kapely příjemně nedotažené písničky, které dokazují, že opomíjení Jablkoně v táborákových playlistech je opravdu chyba.

Palec nahoru: příjemné zpestření bohaté diskografie skupiny.
Palec dolů: zároveň spíše oddechová nahrávka před vydáním další studiovky.
Top Track: Odpouštím ti Rút

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na Facebooku. 

Polajka - Exodus

Žánr: Soundtrack k exodu
Vydáno: 9.9. 2017
Songů: 10

Polajka je lidové označení pro mátu a nebo název slovenské cimbálovky. Pod tímto názvem ale funguje také jedna z nejzajímavějších slovenských alternativních skupin. Ta letos vydala své debutové album Exodus.

Jednotliví členové kapely patří mezi renomované slovenské hudebníky a k poslechu nahrávky láká i celý koncept desky, která zpracovává básně i autorské texty, reflektující nějakým způsobem migraci. Nejde ale o uchvátanou agitku!

Exodus představuje posluchačsky náročné dílo, které má blízko ke klasické hudbě. To se projevuje už samotným nástrojovým arzenálem (violoncello, akordeon,...), hlasem sopranistky Evy Šuškové, absencí rytmiky a také občasnými náznaky duchovní hudby. Jednotlivé skladby jsou často poskládané ze zdánlivě neslučitelných přístupů, přesto ale drží Exodus dobře pohromadě. Možná i proto, že zní úplně jinak než všechno ostatní, co u nás dnes vychází.

Palec nahoru: nezvykle silná a "jiná" nahrávka!
Palec dolů: vyžaduje náročnějšího posluchače, který je do poslechu ochotný investovat čas.
Top track: Snová variace

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Dobré Ráno Blues Band - Blues Before Breakfast

Žánr: akustické blues
Vydáno: 26.5. 2017
Songů: 10

Kapela Dobré Ráno Blues Band přežila odchod svého dosavadního frontmana Matěje Ptaszka a i na letošní desce Blues Before Breakfast tak pokračuje v dosavadní resuscitaci (nejen) mississippského akustického blues.

I na aktuální nahrávce, na které už za mikrofonem stojí Kaliforňan Brynn Stephens, jsou patrné vlivy buskingu, který kapela dodnes provozuje na Karlově mostě. Právě ten nejspíš kapelu "odsoudil" k akustickému pojetí a posluchačsky vstřícnému zpracovávání prověřeného repertoáru žánrových velikánů.

Bluesové standardy jako Cross Road Blues nebo Baby, Please Don't Go zní v podání kapely čerstvě a vlastně i zábavně a to i přesto, že je člověk slyšel už v mnoha jiných verzích. Pokud k tomu přidáme i skvělé autorské instrumentálky, dělá to dohromady poslechuhodné album nejen ke snídaním.

Palec nahoru: na to, že se vlastně jedná o sbírku coverů, je to hodně dobrá práce!
Palec dolů: ale jo, hlas Matěje Ptaszka trochu chybí, ne že ne.

Zkuste zde:
 
sledujte Mikrorecenze také na Facebooku.

Tante Elze - Hmota

Žánr: melancholické elektronické písničkářství
Vydáno: 23.6. 2017
Songů: 9

Tři roky po debutovém EP Keď nevieš kam z konopí vydává Tante Elze další album. Na Hmotě zpěvačka Veronika Lečková změnila jazyk, vydavatele, rozšířila sestavu a také paletu, ze které její hudba čerpá.

Klidné tempo a zdánlivě náhodné beaty s chladnou, vesmírnou atmosférou jen umocňují podobně laděné texty (tentokrát všechny ve slovenštině, což ale zároveň neznamená, že by byly srozumitelnější) a Veroničin vyprávěcí hlas. Ten jen zřídka vygraduje tak, jako ve skladbě Nespi, která z desky na první poslech vyčuhuje.

Stejně jako zmiňované EP, také aktuální Hmota ale zároveň ukazuje, že "tetě" nejvíce sluší písně, kde se k této kombinaci přidává také přirozený zvuk klavíru. Ten tentokrát doprovází i rozostřená elektrická kytara nebo violoncello, přesto by si možná zasloužil ještě více prostoru.

Palec nahoru: atmosférická hudba jako stvořená pro dlouhé podzimní večery.
Palec dolů: více klavíru a hlasu Tomáše Prištiaka, pls.

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.

Dagmar Voňková - Hostina

Žánr: folk
Vydáno: 26.5. 2017
Songů: 12

Možná nejvýznamnější tuzemská písničkářka natočila po mnohaleté pauze své další album. Tentokrát Dagmar Voňková nespojila své síly s dalšími hudebníky a na Hostině tedy slyšíme pouze její hlas a specifickou hrou na akustickou kytaru.

A světe, div se, ale ono to bohatě stačí! Ačkoliv písničkářku čeká příští rok sedmdesátka, zní její hra i hlas stále překvapivě svěže. Přesně jak si to její písně, postavené opět na silném propojení s přírodou, vyžadují.

Málokdo si v dnešní době dovolí napsat písně o starém dubu nad vesnicí nebo o houževnaté trnce, která každý rok rozkvétá a dělí se o své plody s ptáky i laněmi. V podání Dagmar Voňkové přitom působí tyto písně uvěřitelně a samozřejmě jako poezie Bohuslava Reyneka. Možná také proto se v kuloárech o Hostině mluví jako o nejlepší folkové nahrávce tohoto roku. Naprosto oprávněně.

Palec nahoru: nenápadná první dáma tuzemského písničkářství.
Palec dolů: vzhledem k dosavadnímu vydavatelskému tempu se možná jedná o poslední album...

Zkuste zde:

slyšte Hostinu na Deezeru, sledujte Mikrorecenze na Facebooku.

Kill The Dandies! - Ron Ron Ron

Žánr: retro rock
Vydáno: 18.5. 2017
Songů: 10

Pražští Kill The Dandies! jsou už deset let tuzemskými proroky jižanské gotiky, osmdesátkového Berlína a syrově tepajícího garážového zvuku. Tato pozice kapele zůstává i s aktuální deskou Ron Ron Ron, i když...

Skupina si před vydáním alba prošla personálními změnami a jedna z jejích hlavních tváří, zpěvačka Sonja, vydala své sólové album Musa Somnambula. To v jistém smyslu předjímá také aktuální řadovku její domovské kapely.

Ta už totiž není tak bezhlavě agresivní jako její předchůdci. Tempa jsou pomalejší, písně zpěvnější a kapela se více soustředí na proaranžování skladeb. Jen zřídka (ale o to účinněji) se ozvou echa starých a hlasitých časů s ambicí protrhat ušní bubínky. Zvuková špína i Hankův frackovitý projev a další nutné elementy ale samozřejmě zůstávají a zároveň není důvod předpokládat, že by mělo k výrazným změnám dojít na jevišti, kde to kapele sluší nejvíce.

Palec nahoru: na dlouhodobý poslech nejlepší album kapely.
Palec dolů: proč není více společných skladeb Sonji a Hanka?

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.