Got Blue Balls - Counting The Days

Žánr: špinavý rock'n'rolly
Vydáno: 2.3. 2015
Songů: 11

O Got Blue Balls se na Mikrorecenzích psalo už v souvislosti s jejich debutem. Než jsem dokázal pochopit jeho obal, stačil se mu na světlo světa prodrat mladší sourozenec, Counting The Days.

Prozatím ale jen do světa jedniček a nul, protože vydání fyzického nosiče se prozatím neplánuje. Pro hudební fetišisty jako jsem já je to sice škoda, ale z hlediska ekonomického je tento krok pochopitelný.

Na Counting The Days už není hudba Got Blue Balls tak přímočará jako na eponymním debutu. Nezmizel ale rock'n'rollový náboj, který žene desku vpřed.

Na druhou stranu tu ale nenajdeme takové množství zapamatovatelných melodií. Kromě oklipovaných Mirror a Smash It Apart tak deska pouze splývá v jednu nabušenou párty.

Palec nahoru: Got Blue Balls neztratily koule.
Palec dolů: zmiňované splývání, nikde jsem nenašel texty.

Zkuste zde:


ohodnoťte Counting the Days na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Kurkus - Octameron

Žánr: electro-pop
Vydáno: 19.2. 2015
Songů: 72

V době singlů a EPček provedli košičtí Kurkus naprosto nesmyslný krok. Jejich debut Octameron se totiž skládá z osmi disků, jejichž poslech zabere přes pět hodin.

Každé album je navíc trošku jiné. Například obsah desky Horrorpop plně odpovídá svému názvu, Interstellar zase opravdu cestuje do vesmírných dálek a celá Káre Ma Kár si vystačí s opakováním těchto tří slov.

Ve svých textech totiž kapela kromě své mateřštiny používá také angličtinu a svůj vlastní pajazyk. Hudba slovenského tria je celá postavená na minimalistickém přístupu a to jak textově, tak hudebně.

Doporučuji zejména první disk De Luxe, který vlastně shrnuje všechny hudební tváře Octameronu dohromady.

Palec nahoru: pětihodinový debut je prostě übercool
Palec dolů: ne všechny skladby stojí za opakovaný poslech

Zkuste zde:
 

 pokud chcete být v obraze, sledujte nás Mikrorecenze na facebooku.

Zlokot - Slowakische Genius

Žánr: pejsek s kočičkou revival
Vydáno: 10.11. 2014
Songů: 12

Pár špetek kytar, rapu a elektroniky v podání zásadních postav slovenské alternativy. To je Zlokot a to je Slowakische Genius, následník o rok staršího debutu Slowakische Idiot.

Slowakische Genius je jedna z hudebně nejbarevnějších desek, které jsem poslední dobou slyšel. Navíc je vlastně plná hitových skladeb jako Wu wej, PR Queen nebo Rauš.

Lyrikovy osobité příběhové texty, Lososova hudba, konečně využitý vokál Stanky Apfelové,... Dohromady to všechno až podezřele dobře šlape.

Kapele se podařilo upéct pejskokočičkovský dort, po kterém nebolí břicho, konzument má naopak chuť na další. Tak taky "prijmi Zlokot, prijmi ho!" a rozhodni se, jestli je Zlokot geniální, nebo idiotský.


Palec nahoru: originální hudební ksicht
Palec dolů: jak se má sakra jmenovat další deska? Slowakische Übermensch?

Zkuste zde:
 

ohodnoťte slovenského génia na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

The Plastic People Of The Universe - Pašijové hry velikonoční

Žánr: velikonoční androš
Vydáno: 1980                                    MikRETROcenze: občas se vyplatí sfouknout prach!
Songů: 9

Velikonoce, nejdůležitější křesťanský svátek roku, spjatý s biblickým příběhem o ukřižování Ježíše Krista. Právě tuto klasickou látku se rozhodla na konci sedmdesátých let adaptovat modla tuzemského undergroundu, The Plastic People Of The Universe.

Informovaní vědí, že podobné náměty nebyly skupině tak úplně cizí, protože saxofonista Vráťa Brabenec měl za sebou (nedokončené) studium na bohoslovecké fakultě. Právě ten se tedy ujal libreta, čerpajícího z Bible Kralické.

Hudba připadla tradičně Mejlovi Hlavsovi, který rozsáhlosti látky naplno využil a troufl si na složitější kompozice, než bylo u Plastiků do té doby zvykem.

Kapela si na Pašije vypůjčila také Pavla Zajíčka z DG 307 a v působivých sborech se vokálně prosadila i většina členů skupiny. Nejen díky tomu působí původní nahrávka i po letech silným dojmem.

A co dál? Pašijové hry velikonoční vydal v roce 1980 v Kanadě ex-Plastik Paul Wilson a nahrávka se setkala se slušným ohlasem. Pašije byly velmi důležité pro sblížení undergraundu a intelektuálů. V roce 2004 vyšla ve spolupráci s Agon Orchestra nová koncertní nahrávka Pašijových her.

Zkuste zde:
 

 ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Morgue Son - Večernice ~ Proplouváš

Žánr: alternativní rock
Vydáno: 19.11.2014
Songů: 8

Uherskobrodští Morgue Son rozhodně nepatří mezi kapely, které stojí pořád na jednom místě. Vývoj, který skupina prodělala před vydáním nové řadovky je ale přesto překvapivý.

Tři roky stará studiová deska představuje Morgue Son jako metalovou kapelu, která sice často pomrkává po melancho- lickopsychedelických plochách, ale vládne jí growl a těžký kov.

To loňský příspěvek do diskografie má role úplně obrácené. Kapela se tu totiž už naplno ponořila do vod melancholic- kého rocku. Hudební rozmanitost si ale udržela i zde a výsledek je tedy všechno, jen ne jednotvárný. Konečně, i ty tvrdé kořeny se dostanou na povrch.

Znáte snad lepší soundtrack k večernímu/nočnímu proplouvání městem?

Palec nahoru: i po rapidní změně žánru se laťka drží vysoko.
Palec dolů: na sílu předchozí nahrávky se ale navázat úplně nepodařilo

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Večernici na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.