Žánr: muzika
Vydáno: 2014
Songů: 9
Jana Kirschnerů patří mezi těch několik málo interpretů, kteří i na vrcholech prodejních hitparád dokáží experimentovat a procházet se po nevyšlapaných cestách. Dvoudílný opus Moruša to jen potvrzuje.
Zpěvačka si může dovolit to nejlepší, což je znát z obalu, muzikantské sestavy a samozřejmě hlavně z výsledné hudby. Ta se nenechává omezovat očekáváními fanoušků ani ničím jiným a kráčí si tam, kam se Janě Kirschner zamane.
Z hudby čiší čirá muzikálnost (hlavně samozřejmě ve skladbě Muzika!), sounáležitost s přírodou (kromě názvu viz například závěrečnou osmiminutovou ódu na potopu) a nostalgie (taky by se nějaký příklad našel).
Kampak asi povedou hudební cesty této zpěvačky dále?
Palec nahoru: osobité, originální a tak dále...
Palec dolů: není už zase čas na písničkovější album?
Zkuste zde:
ohodnoťte Morušu na csmusic, sledujte nás i na facebooku.
sobota 28. února 2015
středa 25. února 2015
Cruadalach - Rebel Against Me
Žánr: folkmetal se špetkou hardcoru
Vydáno: 17.1. 2015
Songů: 11
Sto lidí, sto chutí, praví klasik. Ono těch lidí stačí i osm a různými chutěmi se to jen hemží. Důkazem budiž nová deska Rebel Against Me kapely Cruadalach.
Ta je sice spojována hlavně s termínem folkmetal, ale na upalování čarodejnic a obětování lidí za lepší počasí zapomeňte. Texty jsou tak současné, jak jen to jde a svou silou a naléhavostí si mají co říct s punkem.
Ostatně právě punk, respektive hardcore je cítit i z hudby samotné a ta se tím dostává do jiných dimenzí. Samozřejmostí je ale také arzenál nástrojů jako housle nebo šalmaje, které kontrastují s tvrdými základy.
Výsledkem je deska, která v žádném případě nenudí a může ke kapele přilákat otevřenější posluchače. Ty pravověrné folkmetalisty ale asi odežene zpátky do lesů.
Palec nahoru: skvělý obal, výklady textů v bookletu, značný posun.
Palec dolů: občas zbytečně přeplácané.
Zkuste zde:
ohodnoťte Rebela na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 17.1. 2015
Songů: 11
Sto lidí, sto chutí, praví klasik. Ono těch lidí stačí i osm a různými chutěmi se to jen hemží. Důkazem budiž nová deska Rebel Against Me kapely Cruadalach.
Ta je sice spojována hlavně s termínem folkmetal, ale na upalování čarodejnic a obětování lidí za lepší počasí zapomeňte. Texty jsou tak současné, jak jen to jde a svou silou a naléhavostí si mají co říct s punkem.
Ostatně právě punk, respektive hardcore je cítit i z hudby samotné a ta se tím dostává do jiných dimenzí. Samozřejmostí je ale také arzenál nástrojů jako housle nebo šalmaje, které kontrastují s tvrdými základy.
Výsledkem je deska, která v žádném případě nenudí a může ke kapele přilákat otevřenější posluchače. Ty pravověrné folkmetalisty ale asi odežene zpátky do lesů.
Palec nahoru: skvělý obal, výklady textů v bookletu, značný posun.
Palec dolů: občas zbytečně přeplácané.
Zkuste zde:
ohodnoťte Rebela na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
sobota 21. února 2015
Dalekko - Neběžel jsem tudy?
Žánr: elektropop
Vydáno: 11.1. 2015
Songů: 10
Dalekko je duo, které sice ještě nikdo neviděl naživo, ale až se na nějaké to pódium vydají, o fanoušky by neměla být nouze. Soudě alespoň podle ohlasů, které vyvolává jejich debut Neběžel jsem tudy?
Ten svým způsobem kráčí ve stopách toho dobrého z českého alternativnějšího popu. Občas tu prokouknou Umakart, ale našli bychom i paralely s novějšími projekty jako Prodavač nebo post-hudba.
Chytré, osobní a osobité texty doplňuje elektropopový hudební doprovod, na kterém se podílela kromě ústředního dua také řada hostů a nástrojů, díky čemuž je výsledek dostatečně barevný.
Neběžel jsem tudy? přináší na scénu zase trochu toho čerstvého větru a nabízí natolik trvanlivé skladby, že bude v některých uších fičet ještě hodně dlouho.
Palec nahoru: nová zajímavá tvář naší scény.
Palec dolů: potenciál ještě zdalekka není vyčerpán.
Zkuste zde:
ohodnoťte Neběžel jsem tudy? na csmusic, sledujte mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 11.1. 2015
Songů: 10
Dalekko je duo, které sice ještě nikdo neviděl naživo, ale až se na nějaké to pódium vydají, o fanoušky by neměla být nouze. Soudě alespoň podle ohlasů, které vyvolává jejich debut Neběžel jsem tudy?
Ten svým způsobem kráčí ve stopách toho dobrého z českého alternativnějšího popu. Občas tu prokouknou Umakart, ale našli bychom i paralely s novějšími projekty jako Prodavač nebo post-hudba.
Chytré, osobní a osobité texty doplňuje elektropopový hudební doprovod, na kterém se podílela kromě ústředního dua také řada hostů a nástrojů, díky čemuž je výsledek dostatečně barevný.
Neběžel jsem tudy? přináší na scénu zase trochu toho čerstvého větru a nabízí natolik trvanlivé skladby, že bude v některých uších fičet ještě hodně dlouho.
Palec nahoru: nová zajímavá tvář naší scény.
Palec dolů: potenciál ještě zdalekka není vyčerpán.
Zkuste zde:
ohodnoťte Neběžel jsem tudy? na csmusic, sledujte mikrorecenze i na facebooku.
úterý 17. února 2015
Skrytý půvab byrokracie - Zpráva o pitvě obergruppenfuhrera SS Reinharda Heydricha provedené 4. 6. 1942 ve 12 hodin v Městské nemocnici Bulovka prof. H. Hamperlem, přednostou patologického ústavu německé Karlovy univerzity v Praze za spolupráce prof. G. Weyricha, přednosty ústavu soudního lékařství německé Karlovy univerzity v Praze.
Žánr: underground
Vydáno: 11.12. 2014
Songů: 10
Mnoho lidí říká, že český underground už je dávno mrtvý. Kapely jako Skrytý půvab byrokracie se nás ale snaží přesvědčit o opaku. Například tím, že na nové desce říkají vše, co jsme nevěděli a ani vědět nechtěli o Reinhardu Heydrichovy.
Na tomto spolku baví vždy už výběr zdrojů, které zhudebňují. "Zpráva o pitvě..." došla v tomto ohledu zatím nejdál, díky SPB budete vědět, kolik řezných ran a jaké množství hnisu lékaři v Heydrichově těle našli.
V druhé půlce alba už se sice kapela původního textu tolik nedrží, ale bavit nepřestává. Může za to také hudební doprovod, ve kterém najdete překvapivě velké množství známých melodií.
SPB je prostě samorost, kterých u nás mnoho není.
Palec nahoru: naprosto jiný vesmír.
Palec dolů: hudba pro hodně početně velmi limitované publikum.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 11.12. 2014
Songů: 10
Mnoho lidí říká, že český underground už je dávno mrtvý. Kapely jako Skrytý půvab byrokracie se nás ale snaží přesvědčit o opaku. Například tím, že na nové desce říkají vše, co jsme nevěděli a ani vědět nechtěli o Reinhardu Heydrichovy.
Na tomto spolku baví vždy už výběr zdrojů, které zhudebňují. "Zpráva o pitvě..." došla v tomto ohledu zatím nejdál, díky SPB budete vědět, kolik řezných ran a jaké množství hnisu lékaři v Heydrichově těle našli.
V druhé půlce alba už se sice kapela původního textu tolik nedrží, ale bavit nepřestává. Může za to také hudební doprovod, ve kterém najdete překvapivě velké množství známých melodií.
SPB je prostě samorost, kterých u nás mnoho není.
Palec nahoru: naprosto jiný vesmír.
Palec dolů: hudba pro hodně početně velmi limitované publikum.
Zkuste zde:
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
sobota 14. února 2015
Katarína Koščová - Oknom
Žánr: osobité písniščkářství
Vydáno: 5.9.2014
Songů: 13
Katarína Koščová a Aneta Langerová. Obě jsou výherkyněmi prvních řad SuperStar, obě dokázali se získanou popularitou naložit mnohem lépe než jejich následovníci, našli si své místo v hudebním mraveništi a obě loni vydaly skvělé desky. My jsme se rozhodli přiblížit Katarínu, která u nás přeci jen není tak provařená jako její česká kolegyně.
Tato slovenská zpěvačka se našla v osobitém mixu folku, jazzu a šansonu. Deska Oknom nabízí především osobní výpovědi, citlivě doprovázené hlavně klavírem, kontrabasem a bicími. Hudba se nikam nehrne, přirozeně plyne a zvýrazňuje obsah písní.
To ale neznamená, že by se do toho neuměla také pořádně opřít. Jako důkaz mohou posloužit energicky swingující skladby jako Člověk je rodem tanečník s textem Michala Horáčka a nebo závěrečnou Z kaviarne Slávia, kterou opatřila slovy básnířka Silvia Kaščáková.
Palec nahoru: další výrazná písničkářka jako Jana Kirschner, Romanika nebo Zuzana Homolová.
Palec dolů: k desce je si třeba najít cestu.
Zkuste zde:
Ohodnoťte Oknom na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.
Vydáno: 5.9.2014
Songů: 13
Katarína Koščová a Aneta Langerová. Obě jsou výherkyněmi prvních řad SuperStar, obě dokázali se získanou popularitou naložit mnohem lépe než jejich následovníci, našli si své místo v hudebním mraveništi a obě loni vydaly skvělé desky. My jsme se rozhodli přiblížit Katarínu, která u nás přeci jen není tak provařená jako její česká kolegyně.
Tato slovenská zpěvačka se našla v osobitém mixu folku, jazzu a šansonu. Deska Oknom nabízí především osobní výpovědi, citlivě doprovázené hlavně klavírem, kontrabasem a bicími. Hudba se nikam nehrne, přirozeně plyne a zvýrazňuje obsah písní.
To ale neznamená, že by se do toho neuměla také pořádně opřít. Jako důkaz mohou posloužit energicky swingující skladby jako Člověk je rodem tanečník s textem Michala Horáčka a nebo závěrečnou Z kaviarne Slávia, kterou opatřila slovy básnířka Silvia Kaščáková.
Palec nahoru: další výrazná písničkářka jako Jana Kirschner, Romanika nebo Zuzana Homolová.
Palec dolů: k desce je si třeba najít cestu.
Zkuste zde:
Ohodnoťte Oknom na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na Facebooku.
úterý 10. února 2015
Sinuhet - Nocturno
Žánr: melancholický pop
Vydáno: 30. 11. 2014
Songů: 10
Nad kapelou Sinuhet jsem se na Mikrorecenzích rozplýval už předloni. Tehdy jsem psal o singlu, předznamenávajícím vydání dlouhohrající desky. Ta skutečně vyšla, ale až dva roky po singlu.
A zase je trošku jinde, než její předchůdce. Na Nocturnu by se dala snová melancholie už přímo krájet. Velký podíl na tom má charismatická zpěvačka Barbora Mochowa, která si na albu vystřihla i skladbu ve své rodné ruštině.
Přestože se tu vlastně bavíme o popu, v žádném případě tu na nás nečeká klasická sbírka klišé. To ostatně potvrzuje fakt, že texty i hudbu mají na starosti Milan Urza a Michal Mihok z avantgardního Prvního Hoře.
Na rozdíl od Hoře je Sinuhet mnohem více přístupný a poslouchatelný. Rozhodně ale ne jen tak oposlouchatelný.
Palec nahoru: inteligentní indie pop s atmosférou.
Palec dolů: některé skladby splývají v jednu.
Zkuste zde:
Ohodnoťte Nocturno na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 30. 11. 2014
Songů: 10
Nad kapelou Sinuhet jsem se na Mikrorecenzích rozplýval už předloni. Tehdy jsem psal o singlu, předznamenávajícím vydání dlouhohrající desky. Ta skutečně vyšla, ale až dva roky po singlu.
A zase je trošku jinde, než její předchůdce. Na Nocturnu by se dala snová melancholie už přímo krájet. Velký podíl na tom má charismatická zpěvačka Barbora Mochowa, která si na albu vystřihla i skladbu ve své rodné ruštině.
Přestože se tu vlastně bavíme o popu, v žádném případě tu na nás nečeká klasická sbírka klišé. To ostatně potvrzuje fakt, že texty i hudbu mají na starosti Milan Urza a Michal Mihok z avantgardního Prvního Hoře.
Na rozdíl od Hoře je Sinuhet mnohem více přístupný a poslouchatelný. Rozhodně ale ne jen tak oposlouchatelný.
Palec nahoru: inteligentní indie pop s atmosférou.
Palec dolů: některé skladby splývají v jednu.
Zkuste zde:
Ohodnoťte Nocturno na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
pátek 6. února 2015
Talent Transport - 1
Žánr: jazz + co dům dal
Vydáno: 30.9.2014
Songů: 9
Vladislav Šarišský, Filip Hittrich a Marián Slávka. Tato jména už něco znamenají a to i přesto, že se vlastně ještě jedná o mladíky. A co teprve, když hrají dohromady. Jako na loňském debutovém albu, natočeném po sedmi letech existence tria Talent Transport.
Pánové čerpají z toho nejlepšího, co po sobě zanechal Marek Brezovský a svým způsobem tak pokračují v jeho stopách. Považovat je za úplné epigony by ale byla donebevolající nespravedlnost.
S basou, bicími a klávesami proplouvají jazzem do jiných žánrů a při poslechu se před vámi otevře celý svět různorodých nálad a emocí. To vše až na tři výjimky instrumentálně.
"Cože, já už to zase doposlouchal? Vždyť to trvá přes hodinu a tohle bylo tak dvacet minut... No nic, tak znovu."
Palec nahoru: nápaditá muzika, která se jen tak neoposlouchá.
Palec dolů: Markův vliv je občas až moc výrazný, i když těžko říct, jestli je to vůbec mínus.
Zkuste zde:
ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 30.9.2014
Songů: 9
Vladislav Šarišský, Filip Hittrich a Marián Slávka. Tato jména už něco znamenají a to i přesto, že se vlastně ještě jedná o mladíky. A co teprve, když hrají dohromady. Jako na loňském debutovém albu, natočeném po sedmi letech existence tria Talent Transport.
Pánové čerpají z toho nejlepšího, co po sobě zanechal Marek Brezovský a svým způsobem tak pokračují v jeho stopách. Považovat je za úplné epigony by ale byla donebevolající nespravedlnost.
S basou, bicími a klávesami proplouvají jazzem do jiných žánrů a při poslechu se před vámi otevře celý svět různorodých nálad a emocí. To vše až na tři výjimky instrumentálně.
"Cože, já už to zase doposlouchal? Vždyť to trvá přes hodinu a tohle bylo tak dvacet minut... No nic, tak znovu."
Palec nahoru: nápaditá muzika, která se jen tak neoposlouchá.
Palec dolů: Markův vliv je občas až moc výrazný, i když těžko říct, jestli je to vůbec mínus.
Zkuste zde:
ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
pondělí 2. února 2015
Die Alten Maschinen - Change
Žánr: robopop
Vydáno: 1.11.2014
Songů: 11
Die Alten Maschinen, kybernetický česko-kanadský projekt s německým názvem se loni přihlásil s dalším přírůstkem do své diskografie. Navzdory svému názvu ale zase moc velké změny nenabízí. I když...
Je fakt, že i Change přináší jisté novinky a asi tou nejmarkantnější je angažmá Tuzexe, jehož drhnutí strun se objevuje ve třech skladbách novinky.
To důležité ale zůstává při starém: historky z robotického podsvětí i líčení těžkého života starých mašin, doplněné o hudbu, která rozhodně nekopíruje současné trendy. Die Alten Maschinen prostě kráčí svým vlastním Vesmírem.
Nejedná se tu sice o dílo nadsvětového významu, ale nosná nahrávka Change rozhodně je. Hlavně díky své rozmanitosti a nápaditosti, díky které má každá skladba svůj ksicht.
Palec nahoru: dobrá práce starých lidských mašin
Palec dolů: nic víc, nic míň
Zkuste zde:
Ohodnoťte Change na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Vydáno: 1.11.2014
Songů: 11
Die Alten Maschinen, kybernetický česko-kanadský projekt s německým názvem se loni přihlásil s dalším přírůstkem do své diskografie. Navzdory svému názvu ale zase moc velké změny nenabízí. I když...
Je fakt, že i Change přináší jisté novinky a asi tou nejmarkantnější je angažmá Tuzexe, jehož drhnutí strun se objevuje ve třech skladbách novinky.
To důležité ale zůstává při starém: historky z robotického podsvětí i líčení těžkého života starých mašin, doplněné o hudbu, která rozhodně nekopíruje současné trendy. Die Alten Maschinen prostě kráčí svým vlastním Vesmírem.
Nejedná se tu sice o dílo nadsvětového významu, ale nosná nahrávka Change rozhodně je. Hlavně díky své rozmanitosti a nápaditosti, díky které má každá skladba svůj ksicht.
Palec nahoru: dobrá práce starých lidských mašin
Palec dolů: nic víc, nic míň
Zkuste zde:
Ohodnoťte Change na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)