Petr Linhart - Rozhledna

Žánr: prý landscape folk
Vydáno: 12.6. 2015
Songů: 12

Rozhledna stojí někde v českoněmeckém pohraničí, ale za dobrého počasí z ní zahlédnete i věž kostela v Zaječí na Jižní Moravě a párkrát za rok dokonce i vzdálené Tichomoří. Rozhledna je totiž letošní deska písničkáře Petra Linharta.

Písně tohoto hudebníka většinou vypráví o skutečných lidech, událostech a vždy jsou spojené s nějakým místem. Proto Rozhledna. Proto landscape folk.

Album má nejen funkci estetickou, ale také edukativní. Ke každé skladbě existuje její vysvětlení, bez kterého písně ne vždy dávají smysl. Potom jsou ale o to silnější.

Silnější a atraktivnější je potom nahrávka také z toho důvodu, že kromě Petra Linharta a jeho kytary v propracované nahrávce zanechala stopu také doprovodná skupina 29 Saiten a hostující vokalisté.

Palec nahoru: Sudetský kronikář opět promluvil.
Palec dolů: Proč se o něm pořád nemám s nikým bavit?

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Hviezda - Nič sa nemení

Žánr: městský rock
Vydáno: 20.10. 2015
Songů: 11

O bratislavské skupině Hviezda už jsem letos na Mikrorecenzích jednou psal. Kapela se ale nejspíše na stará kolena snaží dohnat "promarněné" mládí a rok po debutu Tu v Bratislave vydala druhé studiové album Nič sa nemení.

Na hudbě skupiny se opravdu nic zásadního nezměnilo. Pánové pořád hrají přímočarý rock se zajímavými texty Tomáše Ďurovky. Možná ještě více než Tu v Bratislave je Nič sa nemení deníčkem unaveného měšťáčka, který jen tak tak dokáže držet krok s rychlým tempem světa, ve kterém žije.

Z celé desky hudebně jasně vyčuhuje titulní skladba, nečekaně oděná do disco/funky hávu. Použitím samplů zaujme také melancholická Červená električka.

Zbytek je to samé jako minule. Neobyčejně obyčejné bratislavské rock'n'rolly.

Palec nahoru: navzdory krátkému odstupu ještě lepší než debut.
Palec dolů: hledačům experimentů a nevyšlapaných cest vstup opět zakázán.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Bombarďák - Píp

Žánr: hudba pro ty děti v nás
Vydáno: 22.10. 2015
Songů: 18

Dobrou hudbu pro děti u nás v současnosti tvoří hlavně personálně propojené skupiny Kašpárek v rohlíku, Pískomil se vrací a Bombarďák. Poslední jmenovaná teď na předvánoční trh vyvrhla novou desku. Píp.

Na albu najdeme osmnáct skladeb, což je dost velká pálka, celková stopáž desky je ale jen něco přes půl hodiny. Všechny písně jsou tedy tak krátké, že ani nemají šanci nudit. To ostatně nedovolují ani veselé texty a pestrá hudební složka (vítr zde vane od skupiny Hm..., ze které pochází dvě třetiny Bombarďáka).

Stejně jako díla ostatních, v úvodu zmiňovaných, souborů, i Píp je punkově našlápnutá a její poslech dokáží bez zdravotních následků přežít i rodiče a další normální lidé. Příběhy o kamarádství kanára s kanálem nebo o datlovi, který pořádá festival dokáží pobavit i je.


Palec nahoru: dobrá hudba pro děti i neděti.
Palec dolů: některé textové fórky nedokáží bavit po více posleších.


Zkuste zde:
 

Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Malokarpatan - Stridžie dni

Žánr: folklórní black metal
Vydáno: 13.9.2015
Songů: 9

Malokarpatské trio Malokarpatan na své debutové desce Stridžie dni (Dny čarodejnic) čerpá z tamních pověstí a zvyků. Když to vezmeme v potaz a podíváme se na obal desky, můžeme očekávat zajímavou folklorní nahrávku. Dočkáme se ale blackmetalu.

A to neméně zajímavého. Oldschoolový, zahuhlaný blekmetálek, přítomnost humoru a skvělý obal desky dokonce odkazují na ranné období našich Master’s Hammer, tuzemské legendy žánru.

Texty kapely jsou deklamované v malokarpatském dialektu a pojednávají zejména o temné magii (Z jazera ozruta, s volíma rohama a telom chlapiny ) a opilství (npř. O jedném, čo pijatikou rozum si pomúcil a nakonec v chléve prenocovat musel). Sama kapela tvrdí, že stejně jako slovenská duše, také písně skupiny jsou zároveň ponuré, veselé i melancholické. Po poslechu desky nelze než souhlasit.

Palec nahoru: veselý black metal na motivy malokarpatských bájí a pověstí.
Palec dolů: jen na vlastní nebezpečí.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Stridžie dni na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Noisy Pots - Home Alone

Žánr: elektropop s bubínkama
Vydáno: 18.5. 2015
Songů: 5

Když si Charlie Straight naordinovali pauzu na neurčito, většina fanoušků sledovala hlavně následnou tvorbu zpěváka Alberta. Nejen on si ale našel své místo na současné hudební scéně.

Klávesák Charlie Straight Michal Šupák totiž založil projekt Noisy Pots, který tvoří s bubenickým duem Emil & Jakub. Tato dvojice má velké zkušenosti z buskování a kromě klasických bicí nepohrdne ani kýbly a hrnci.

Možná to tak pořád nezní, ale výsledkem tohoto neočekávaného spojení je atraktivní nahrávka, která kombinuje taneční hudbu se současným popem a samozřejmě s množstvím rytmů a zajímavých zvuků.

Povedl se také celkový sound desky. Ta navíc obsahuje takové množství hitových momentů, že se až divím, že si alba a kapely vlastně pořád nikdo nevšiml...

Palec nahoru: svěže a hezky cize znějící pop.
Palec dolů: občas sklouzává do zbytečně klišovitých vod.

Zkuste zde:
   

Sledujte nás i na facebooku.

The Truth Is Out There - Lighthouses

Žánr: současný tvrdý rock
Vydáno: 23.8. 2015
Songů: 11

Označení "čeští Enter Shikari" už ostravské The Truth Is Out There asi tak trochu štvalo, a tak její členové začali poslouchat i jiné kapely. Na letošní dlouhohrající novince Lighthouses je to znát.

V první řadě zde skupina působí vyspěleji než na předchozích EP. Tohle už nejsou malí kluci, kteří si hrají s kytarami a elektronikou. Současní TTIOT jsou podle Lighthouses našlapaná kapela s hromadou nápadů a s odhodláním nakopat zadek všem, kdo jim bude stát v cestě.

Po hudební stránce je tentokrát deska hodně pestrá, z elektronické anarchie kapela přesedlává na smyčcové aranže a celkově svůj zvuk přibližuje většinovému posluchači. Má mu ale co nabídnout. Každá píseň z desky má silný hitový nádech a celé album zní spíše jako práce amerických králů hitparád než unknown party z Ostravy.

Palec nahoru: domestikování aktuálních světových trendů.
Palec dolů: trochu postrádám výraznější vlastní tvář kapely.

Zkuste zde:


ohodnoťte Majáky na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Joe Karafiát - 1985-2015

Žánr: rock
Vydáno: 5.5. 2015
Songů: 17

Kytarista Joe Karafiát rozhodně nepatří k našim největším guitar heroes. Minimálně kvůli působení v kapelách Garáž a Plastic People ale důležitý je. Tyto i jeho ostatní hudební tváře ukazuje letošní výběrovka.

Ta kromě několika skladeb zmiňovaných interpretů a nebo Karafiátových dalších projektů jako Overground nebo Joe Carnation band obsahuje také kytaristovy aktuální nahrávky.

Právě ty jsou z mého pohledu nejzajímavější. Skladby jako Zodiak a Pohádka na konec představují Karafiáta jako charismatického rockového písničkáře, který má na hudební scéně místo i v roce 2015. Tyto písně totiž sice silně odkazují na tradici tuzemského undergroundu, zároveň ale nezní jako skanzen.

Výběrovka 1985-2015 je ale silná i ve starších písních. Bylo totiž z čeho vybírat.

Palec nahoru: nenápadná připomínka nenápadného (ale důležitého) hudebníka.
Palec dolů: uvítal bych sólovou nahrávku se stylem, naznačeným zmiňovanými skladbami.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

B4 - Die Mitternachtmaus. Plastic People of the Universe Tribute

Žánr: Die plastische Leute aus dem Weltall
Vydáno: 14. 10. 2015
Songů: 10

Pražští B4, milovníci německého krautrocku, za sebou mají množství zajímavých počinů a ten letošní jim v tomto ohledu může směle konkurovat. Podobné pocty se totiž Plastic People jen tak nedočkají.

B4 zde propojili dvě své velké lásky: tuzemský underground a německou kosmische Musik. Vybrali desítku známých skladeb Plastic People of the Universe, Bondyho texty přeložili do němčiny a rockovou hudbu nahradili elektronikou, odkazující na kultovní Kraftwerk.

Protože B4 jsou poctivci a ne jen trapní pozéři (proto o nich pořád skoro nikdo neví), byla deska nahraná hlavně za použití muzejních  analogových nástrojů. Samozřejmostí je také použití vocoderu, který jen dotváří minimalistickou atmosféru desky, která snad ani nemohla vyjít v jednadvacátém století.

Palec nahoru: kam se chodí na nápady jako "co kdybychom předělali Plastiky do stylu Kraftwerk?"
Palec dolů: pro většinu posluchačů jen legrácka na jedno použití.

Zkuste zde:
 

 pokud chcete být v obraze, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Adacta - TMA

Žánr: HC/crust
Vydáno: 25.8. 2015
Songů: 10

O bratislavských Adacta se dá mluvit jako o československé crustové stálici. A podobně jako o jejich souputnících Čad se o bratislavských Adacta dá mluvit jako o sázce na jistotu. Dokazuje to i letošní album TMA.

Jak vidno, obal tomuto názvu odpovídá na sto procent a podobné je to s hudbou. Ta v sobě skrývá HC punkové hymny outsiderů, fanfáry vyvrhelů, nebo "hyperboly zoufalství a metafory šílenství."

Na rozdíl od děl jiných kapel tohoto žánru nejsou skladby Adacta po hudební stránce jednotvárné, dokáží překvapit a jsou přístupné i posluchačům mimo tuto subkulturu. Kvůli skvělému zvuku je TMA navíc také pořádně působivá.

Souvisí s tím také hlavní rozdíl mezi hudbou (resp. spíše texty) Adacta a zmiňovaných Čad. Zatímco u Pištovy sebranky lze za vším najít ironický úšklebek, u Adacta jsou to pořád zlostí a nenávistí vyceněné zuby.

Palec nahoru: Působivě temná nahrávka.
Palec dolů: Tu nejlepší skladbu si kapela vypotřebuje hned na začátek.

Zkuste zde:


pokud chcete být v obraze, sledujte nás Mikrorecenze na facebooku.

Please The Trees - C /\ r P

Žánr: špinavý alternativní rock
Vydáno: 21.9. 2015
Songů: 8

Please The Trees jsou už delší dobu sázkou na jistotu. Produkují zajímavou hudbu, jsou v dobrém smyslu angažovaní a frontman Václav Havelka k tomu natáčí jako na běžícím páse skvělé desky svých vedlejších projektů.

Letos se konečně dostalo i na novou nahrávku samotných PTT. Ta už je sice na světě více než rok a půl, ale nejspíš právě kvůli jiným projektům (hlavně Tvrdý/Havelka) si musela na vydání počkat.

C /\ r P byla natočena skoro naživo a její zvuk opravdu připomíná atmosféru koncertů kapely. Zkreslené kytary jsou tady téměř všudypřítomné a kapela občas zamíří až do noisových vod. V tom všem kompaktně působícím a hypnoticky syrovém bordelu se vlastně skrývají i poměrně silné melodie a písně. Je ale třeba se deskou pořádně proposlouchat. A za opakovaný poslech C /\ r P stojí rozhodně.

Palec nahoru: Please The Trees jsou prostě daleko...
Palec dolů: Fanoušci melodiky, melancholie a občasných akustických pasáží z předchozích desek mají smůlu.

Zkuste zde:


ohodnoťte desku na csmusic, sledujte mikrorecenze i na facebooku.

Queer Jane - Flowerville

Žánr: retro rock
Vydáno: 24.6. 2015
Songů: 11

Říká se, že od jisté doby se hudební historie jen neustále opakuje a nic nového vlastně nevzniká. Důkazem budiž například obrovské množství interpretů, kteří se snaží oživit ve své hudbě ducha let minulých. Do této skupiny patří i bratislavští Queer Jane.

Toto slovenské trio vzývá na svém debutovém albu Flowerville (deska byla nahraná ve vesnici Kvetoslavov) šedesátá léta. Především potom popovou melodiku The Beatles a The Beach Boys.

Vlivů by se v ale dalo najít víc a Queer Jane zároveň mají spoustu vlastních nápadů, které do šedesátkové formičky dosazují. Výsledkem je tedy zábavné a bezstarostné popové album, z nějž má vlastně každá píseň pořádný hitový potenciál. A k tomu ten skvělý zvuk...

Kdyby po světě podobných kapel v současnosti neběhalo až moc, řekl bych, že Flowerville je jasná exportní záležitost.

Palec nahoru: Poctivý šedesátkový revival.
Palec dolů: Nic nového pod sluncem.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Flowerville na csmucic, sledujte nás i na facebooku.

Už jsme doma - Tři křížky

Žánr: Už jsme doma
Vydáno: 18.09. 2015
Songů: 11

Už jsme doma je v české kotlině jedinečný úkaz. Po třicet let se drží jasného konceptu, spojujícího hudbu, slova a obrazy. Přesto dokáže stále překvapovat, což potvrzuje aktuální výběrovka Tři křížky, vydaná k příležitosti zmiňovaného výročí.

Starší skladby byly totiž nahrány znovu a aby se ještě více podtrhla jejich aktualizace, byly jim změněny názvy. Například z Jassicy se tak stala Kytovka a z Uší Slechy.

Důležitější jsou ale změny po stránce hudební, které jsou často poměrně radikální. Některé písně musely projít nutnou změnou z důvodu jiného nástrojového obsazení současné sestavy, u většiny ale bylo změněno tempo, melodie i aranže. Poslech je tedy zábavný a objevný i pro dlouholeté fanoušky skupiny.

Ty určitě potěší také fakt, že obal desky tvoří nová kresba Martina Velíška, s čímž ještě nedávno počítal málokdo.

Palec nahoru: Skvělá bilanční deska. Navíc už se prý pomalu peče nová řadovka.
Palec dolů: Pokud si desku koupíte kvůli Hollywoodu, zklame vás.

Zkuste zde:


ohodnoťte Tři křížky na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Mutanti hledaj východisko - Můj bůh září do mých temnot - černoch

Žánr: absurdní hip hop
Vydáno: 18.12. 2014
Songů: 14

Mutanti hledaj východisko je další kapela z katalogu pražského vydavatelství Ladmine Alert, personálně propojená se skupinou Vložte kočku. O loňských Vánocích duo vydalo debutovou desku (resp. kazetu) a ta se po dlouhém putování dostala až do zorného pole Mikrorecenzí.

Album je dokonale absurdní. Od názvu přes obal až po samotnou hudbu. Minimálně pro mne tu prim hrají texty, popisující ujeté příběhy, ve kterých je dostatek místa pro smrt, incest a nebo šílenství.

Vrcholným okamžikem je zcela jistě sedmiminutový (v rámci desky standart) epos Opěvování země. Ten dokazuje, že Mutanti v sobě mají také pořádnou porci Bratrů Grimmů.

Samotná hudba je potom podobně šílený slepenec všeho, co autorům zrovna přišlo pod ruku. Mutanti očividně opravdu hledají východisko kde se dá.

Palec nahoru: svéhlavé, divné, originální.
Palec dolů: Diskotéka je opravdu track za trest.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Epydemye - Kotlina

Žánr: folk
Vydáno: červen 2015
Songů: 11

Jsou desky, které proletí sluchovody bez toho, aby v posluchači zanechaly jakoukoliv stopu. Jsou ale také nahrávky, které nutí k přemýšlení a někdy i k činům. Jako Kotlina jihočeské Epydemye.

Deska v jedenácti skladbách připomíná osobnosti moderních českých dějin. Příběhy Milady Horákové, Jana Palacha i méně známých národních hrdinů i zbabělců ožívají v melodických písních folkového tria překvapivě působivě.

Po závěrečné písni Kdo jsme my má posluchač chuť jít položit květinu na nejbližší pomník padlým, zjistit příběhy svých příbuzných a nebo právě někoho z hrdinů Kotliny. A to vůbec není málo. Naopak si nevzpomínám, kdy naposledy by mne hudba k takovéto činnosti nutila.

Palec nahoru: v dobrém smyslu angažovaná hudba.
Palec dolů: snaha o autentičnost ne vždy vyjde na sto procent.

Zkuste zde:
  

Ohodnoťte Kotlinu na csmusic a sledujte nás i na facebooku.

Gutalax - Shit Happens

Žánr: Grindcore
Vydáno: 13.7. 2015
Songů: 16

Jihočeská parta veselých hovniválů se dopracovala k druhé řadové desce. Všem, kteří měli s touto kapelou někdy co do činění je jasné, že i tentokrát se bude jednat o skrz naskrz hnědou záležitost.

Nahrávka snad ani nemohla mít výstižnější název. V tom jsou ale Gutalax přeborníky, v perverznosti titulů písní se s nimi mohli měřit snad jen nedávno zesnulí Isacaarum. Až se jednomu může zdát, že pánové věnují více času jazykovým hříčkám než hudbě.

Ta je postavená na poměrně primitivních kytarových postupech (u grindu žádné překvápko), ale hlavně díky variabilnímu vokálu je vlastně dost zábavná. Ne, není to hudba na rande ani na pohřeb. Spíše guilty pleasure, kterou si pustíte až potom, co si ověříte, že to nikdo neuslyší.

Palec nahoru: vtipná půlhodina shitů.
Palec dolů: normální člověk se poslechem desky moc chlubit nebude.

Zkuste zde:
 

Pokud chcete být v obraze, sledujte nás i na facebooku.