Johannes Benz - One Way Road

Žánr: folkrockové písničkářství
Vydáno: 28.2.2014
Songů: 12

To se takhle Jan Foukal vydal do Ameriky točit film o životě tamních kamioňáků a nakonec k němu natočil jenom soundtrack. Soundtrack o tom, že řidič, ten tvrdej chleba má nejen kvůli nutnosti znát dopravní předpisy...

Vykořeněný řidič, který jede po noční dálnici a přemýšlí přitom o Bohu, o kamionech a nebo o tom, jestli ho zrovna nepodvádí manželka. Tak by se dal popsat Johannes Benz, hrdina desky One Way Road.

V Americe Foukal nenasával pouze příběhy kamioňáků, ale našel tu i inspiraci hudební. Díky tomu má nahrávka typický americký odér, čemuž napomáhají i nástroje jako foukací harmonika nebo banjo, které se na desce objevují.

Kromě Foukala se na desce podíleli i další hudebníci (například Jan Lstibůrek, stojící za Blázincem), díky kterým zní One Way Road plně. A úplně americky.

Palec nahoru: jasný tip na hudbu do auta (nebo do kamionu samozřejmě).
Palec dolů: na první poslech ne úplně výrazná druhá polovina desky.

Zkuste zde:
  

ohodnoťte One Way Road na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Zrní - Následuj kojota

Žánr: kladenská alternativa
Vydáno: 12.9.2014
Songů: 12

Kladenské Zrní se u mně řadí mezi to nejzajímavější na naší hudební zahrádce hlavně proto, že ani s přibývajícím počtem fanoušků neztratilo chuť pro experimentování. Naopak je ho na deskách pořád více. A oddaných posluchačů kupodivu také.

Novinka Následuj kojota má tu skvělou vlastnost, že nevystřílí všechny náboje hned na první poslech. Spíš jen hodí laso a s přibývajícími poslechy přitahuje. Může za to hlavně promyšlená stavba skladeb, kdy jsou samotné písničky upozaděny nápaditými aranžemi, beaty a barvami. Tomu rozhodně pomohla i skutečnost, že deska se nahrávala v Jámoru Ondřeje Ježka.

Upozadění ale neznamená, že by písničky měly být méněcenné. Pokud by někdo tápal v jejich původním významu, může využít komentářů samotné kapely a nebo plout po vlnách vlastní imaginace. A následovat kojota, kráčícího kdesi v dálce a nebo přímo v nás samotných...

Palec nahoru: logické pokračování Soundtracku ke konci světa, Zrní skvěle klíčí
Palec dolů: desce možná chybí výraznější skladby s hitovým nádechem

Zkuste zde:
  

 ohodnoťte Následuj kojota na csmusic.cz, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Retroprotest - Nová deska se starym obsahem

Žánr: HC punk revival
Vydáno: 22.7. 2014
Songů: 13

Tvrdý/Havelka nejsou jediným projektem, který dává nový život archivním skladbám. Dalším zajímavým tělesem tohoto typu je totiž například jihočeská undergroundová supergroup Retroprotest (Ucházím, Gride,...), která vzdává hold především kořenům československého hardcore punku.

Jejich Nová deska se starym obsahem nabízí poměrně reprezentativní průřez žánrem a nechybí tu tak snad žádný podstatný interpret. Na albu tedy najdeme skladby Davové Psychózy, F.P.B., Michael's Uncle, Plexis a dalších.

Retroprotest se snaží držet originálních verzí a to i v přístupu k nahrávání, protože velká část desky byla natočena naživo. Původní struktura skladeb je výrazně narušena jen v několika případech.

Díky své autenticitě samozřejmě originály vítězí. Je ale radost, slyšet známé fláky v přecijen o něco lepším zvukovém kabátku a s lepšími instrumentálními výkony.

Mikroperla: Tvrdého/Havelku jsem nezmiňoval náhodou. Obě desky totiž spojují například HNF a Michael's Uncle, jejichž skladby najdeme na obou deskách. Kapela Gride si dokonce před léty také dovolila sáhnout na Topolovy Žiletky.

Palec nahoru: skvělé tribute album.
Palec dolů: nic víc, nic míň (tedy pokud nemáte dostatek zlaťáků na vinyl, na kterém participovali i zpěváci většiny coverovaných kapel).

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Tvrdý/Havelka - U nás v garáži

Žánr: underground revival
Vydáno: 6.11.2014
Songů: 11

Dvě prominentní postavy alternativní scény se spojily, aby vzdaly čest českému osmdesátkovému undergroundu. S pietou to ale Martin Tvrdý (Bonus) a Václav Havelka (Please the Trees) rozhodně nepřeháněli.

Často hodně energické a punkové skladby dostaly skromné, minimalistické elektro kabátky a podstatně se zklidnily. Tohoto znásilnění se dočkaly například i Žiletky od Psích vojáků, To svět se posral od HNF a nebo Ale čert to vem od Dybbuku.

Sáhnout na podobné kulty chce pořádnou dávku drzosti, ale zároveň se tím nabízí možnost ukázat mladým a alternativněji smýšlejícím posluchačům perly, ke kterým by se třeba sami nedostali a starším připomenout, že by se měli znovu podívat do archivu. Sílu původních verzí se duu Tvrdý/Havelka sice překonat nepodařilo, ale jako jakési propojení starého a nového světa deska funguje.

Palec nahoru: dobrý důvod k poslechu originálních nahrávek.
Palec dolů: některé covery trpí nevýrazností, v souboji s předlohami by Tvrdý/Havelka většinou prohrál.

Celá deska k poslechu zde:



ohodnoťte U nás v garáži na csmusic. sledujte Mikrorecenze i na facebooku.